Fotovoltaika v Evropě

Již v minulých letech začala EU uzpůsobovat své plány klimatickým změnám. A přechod na tzv. zelenou energii se stal jedním z klíčových bodů. Tento postoj umocnila ruská vojenská agrese na Ukrajině, kdy začalo být důležitým tématem snížení závislosti na ruských fosilních palivech, které by mohlo využívat jako hospodářskou a politickou páku.

V plánu REPowerEU zaměřený na úsporu energie, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek energie je stanoven cíl, aby do roku 2025 bylo nainstalováno takové množství solárních fotovoltaických panelů, které by generovalo výkon 320 GW, což je více jak dvojnásobná hodnota oproti současnosti. Do konce roku 2020 byla v EU výrobní kapacita solárních fotovoltaik 136 GW. Do roku 2030 pak mají být naistalovány solární fotovoltaické panely o celkovém výkonu 600 GW. Fotovoltaika tvořila v EU cca 5 % celkové výroby elektřiny. Aby byl dodržen zmíněný plán, bude zapotřebí nainstalovat v tomto desetiletí průměrně 45 GW ročně.

K efektivnějšímu využití získání solární energie má napomoci rovněž její distribuce. K tomu mají posloužit tzv. energetická společenství, která v některých zemích již fungují. Díky nim budou moci čerpat energii z obnovitelných zdrojů rovněž obyvatelé panelových nebo bytových domů.

V současné době (respektive tomu tak bylo v roce 2021) bylolídrem v množství získané energie z fotovoltaiky v přepočtu na milion obyvatel Nizozemsko s 651,1 gWh s celkovou produkcí 11 436 gWh. Na druhém místě je Německo, které získalo díky fotovoltaice v Evropě největší množství energie - 49 992 gWh. V přepočtu na milion obyvatel vyprodukovalo 5 599,6 GWh. Českou republiku nalezneme v porovnání s ostatními státy Evropy v druhé polovině žebříčku. Na našem území bylo získáno pomocí FVE 2 280 GWh, v přepočtu na milion obyvatel 217,3 GWh.

Stejně jako roste množství nainstalovaných fotovoltaických elektráren, roste rovněž jejich účinnost. Ta se za posledních 15 let takřka zdvojnásobila. Nyní se tak pohybuje kolem 20 %.

Díky vývoji roste účinnost a naproti tomu klesají ceny a tím i návratnost investice. Během posledních třech dekád klesla cena technologií přibližně o 90%.

Kupředu jde rovněž recyklovatelnost panelů. V současnosti lze některé části recyklovat z 90 %, především sklo a kovy. Životnost současných panelů či těch z nedávné minulosti se pohybuje v řádu desítek let. Větší efektivitu recyklace bude možné očekávat a porovnat v době, až tyto panely začnou dosluhovat.