Agrivoltaika, budoucnost zemědělství i energetiky. Zemědělci budou moci využívat solární panely nad svými plodinami

Panely například nad řádkyvinohradů – agrivoltaika – aneb spojení pěstování plodin s výrobou elektrické energie. Ve světě jsou soláry nad sady běžná záležitost, možná se jich brzy dočkáme také v Česku. Ministerstvo životního prostředí již připravuje novelu zákona, která by měla být hotová na konci března.

Zemědělci by zanedlouho mohli ušetřit na cenách za energie. Vláda se chystá podpořitagrivoltaiku. Pod záštitou ministerstva životního prostředí tak vzniká novela zákona, která by mohla zemědělcům umožnit zároveňpěstovat plodiny a vyrábětelektřinu. Bonus navíc je, že vyrobenou elektřinu budou moci také prodávat do sítě, což by jim mohlo přinést další finančnípřínosy.

Agrivoltaika? Solární panely na zemědělských pozemcích

Agrivoltaika je kombinace zemědělství a fotovoltaické energetiky, což znamená umístěnísolárních panelů na zemědělských pozemcích. Tyto solární panely slouží k výrobě elektrické energie, zatímco zemědělské plochy pod nimi mohou být použity pro různézemědělskéúčely,jako je pěstování plodin, pastviny pro zvířata, nebo zahradničení.

Agrivoltaika může být výhodná pro zemědělce,kteří mohou využít solární panely k výroběelektřiny pro své provozy a zároveň mohou získat další příjem z využití půdy pro zemědělskéúčely. Pomáhá také zlepšovat udržitelnost zemědělství tím, že umožňuje využití ploch, které by jinak nebyly vhodné pro zemědělskéúčely, a zároveň snižuje závislost na fosilních palivech.

Tento styl pěstování však nelze využít na jakoukoli plodinu. Například ty, které potřebujímnoho slunečníhosvětla, mohou být ovlivněnystíněním od solárních panelů a mohou mít nižší výnos. Mezi takové plodiny patřínapříkladrajčata, papriky, okurky a další druhy zeleniny. Na druhé straně jsou plodiny, které lépe snáší stín a méněslunečníhosvětla, jako jsou napříkladluštěniny, řepa, brambory a některé druhy ovoce. Zároveň je důležité zohlednit při výběruplodin i klimatické podmínky a typ půdy na konkrétním místě, kde jsou solární panely instalovány.

Česko je v agrovoltaice nováček

Například v Německu již byly realizovány projekty agrivoltaiky na ploše přibližně 2 000 hektarů. Tyto projekty byly úspěšné a ukázaly, že kombinace zemědělské produkce a solární energie může být výhodná pro zemědělce i pro společnost jako celek.

V České republice se s rozvojem agrivoltaiky teprve začíná, zatím tedy není žádný projekt hotový. Podle Martina Abela z Klubu Agrivoltaiky však firma Zenergo nejvíce pokročila.Přestože se setkává s právními překážkami, plánuje na jižní Moravě v první polovině roku 2024 zahájit výstavbu zdroje s výkonem 800 kWp.

Původní návrh ministerstva byl více než nedostatečný

Zemědělci zatím váhají se zapojením do agrivoltaických projektůkvůli nedostatku odpovídající legislativy. To se však brzy změní, protože Ministerstvo životního prostředípředložilo novelu zákona o ochranězemědělskéhopůdního fondu, která reguluje používání agrivoltaiky. Předlohaby mohla být předloženavláděještě v březnu 2024.

O novele ministři jednali již v minulosti, běhemkvětna a června minulého roku. Původní návrh byl ale kritizován, ztěžoval by zemědělcům podnikání.

„Dosavadní návrh ministerstva životního prostředí zavádějící agrivoltaiku byl prostě mimo realitu. Zemědělec se zájmem o agrivoltaiku si měl nejdřív zažádat o změnu územního plánu, nechat půdu odejmout ze zemědělskéhopůdního fondu, rozloučit se s dotacemi a pěstovatmaximálně ovoce nebo víno. Za dobrý úmysl po zásluze potrestán,“

popisuje původnízáměry ministerstva pro Ekonews.cz náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nový návrh novely umožňuje zemědělcům provozovat solární panely a zároveň pěstovatplodiny na stejné půdě bez nutnosti změny využití půdy a s možností čerpat dotace a neplatit odvody.

Postačí jen územní a stavební povolení a souhlas od Zemědělskéhopůdního fondu

Pokud nový zákon bude přijat v této podobě, budou muset zemědělci před instalací fotovoltaických panelů získat pouze územní a stavební povolení a souhlas od Zemědělskéhopůdního fondu. Poté budou muset komunikovat s úřady, aby splnili podmínky stanovené zákonem. Dříve bylo povoleno instalovat agrivoltaiku pouze nad sady, chmelnice nebo vinice, tedy nad takzvané trvalé kultury, ale nová verze zákona tuto podmínku již neobsahuje. Podle Abela má novela stále nedostatky, jako například administrativní zátěž menších instalací nebo neumožnění vertikální agrivoltaiky u ochranných pásů na orné půdě, a měl by se oprostit od hledání jediného účelupůdy.

Detailní seznam plodin, na nichž je možné fotovoltaiku instalovat, bude určen až prováděcí vyhláškou.